Při rozhodování, jak s novým řešením naložit, je nutné vzít v úvahu následující:
1. Nepublikujte své vynálezy před podáním patentové přihlášky
Zveřejnění podstaty vynálezu či technického řešení například formou diplomové nebo dizertační práce či vědeckého článku znamená ztrátu novosti. Vynález se stává součástí stavu techniky a není možné jej patentovat. Zvažte proto, zda ještě před obhajobou práce či zveřejněním článku nepodat přihlášku vynálezu či užitného vzoru.
2. Nespoléhejte na utajení
Pokud nepodáte přihlášku vynálezu a řešení pouze utajíte, může konkurence nezávisle na vás dospět k témuž výsledku, ochránit si jej a zablokovat vám cestu ke komercializaci.
3. Autorské právo se nevztahuje na podstatu vynálezů
Pokud uvažujete o zveřejnění vynálezu (např. jako technické literární dílo v odborné literatuře), je třeba mít na paměti, že ochrana autorským právem se vztahuje jen na slovesné dílo a jeho rozmnožování, nikoliv na principy technického řešení. Nelze zabránit využití vynálezu pro výrobek a dochází ke ztrátě možnosti průmyslově-právní ochrany.
4. Pokud nemáte podanou přihlášku, nepředvádějte svůj vynález každému, kdo projeví zájem
Pokud uvedete na trh technické řešení splňující podmínky patentovatelnosti bez zajištění patentové ochrany (například vystavením prototypu na veletrhu či jeho předvedením firmě bez zajištění mlčenlivosti), toto „zveřejnění“ také způsobí ztrátu novosti a vynález se stane volně dostupným k využití třetí osobou. Při absenci patentové ochrany se lze spoléhat pouze na ustanovení proti nekalé soutěži, týkající se vyvolání záměny nebo parazitování (otrockého napodobení), to však závisí na konkrétních okolnostech.
5. Nespoléhejte na ochrannou lhůtu
Pokud si přejete patentovat vynález v zahraničí, neměli byste se spoléhat na tzv. „ochrannou lhůtu“ („grace period“), tj. vyloučení účinku zveřejnění vynálezu na ztrátu jeho novosti, protože tato lhůta neplatí ve všech zemích.
6. O ochraně v zahraničí musíte rozhodnout během prvního roku
Během 12 měsíců od podání přihlášky na ÚPV je možné přihlásit vynález v zahraničí a uplatnit tzv. právo přednosti. Novost vynálezu je pak v zahraničí zkoumána vzhledem k datu prvního podání v ČR (tzv. prioritní podání), což znamená, že během prvních 12 měsíců vás nikdo nemůže „předstihnout“. Po uplynutí této lhůty je získání ochrany v zahraničí komplikované, a je-li vynález mezitím opublikován, téměř vyloučené. Univerzity v ČR většinou nedisponují potřebnými prostředky na patentovou ochranu v zahraničí, proto rozhodnutí, ve kterých zemích podat přihlášku, se bude odvíjet od jednání s průmyslovými partnery. Patentová ochrana má obecně význam v těch zemích a regionech, do kterých firma hodlá výrobek či technologii vyvážet, případně v zemích, kde chce bránit konkurenci v jejím využívání.
7. Sestavení přihlášky vynálezu nechte na patentovém zástupci
Zvažte, zda máte dostatek znalostí k úspěšnému průběhu řízení, nebo zda potřebuje využít odborné služby patentového zástupce.
8. Před podáním přihlášky proveďte patentovou rešerši
Před podáním patentové přihlášky je vhodné provést rešerši především v patentové literatuře v příslušné technické oblasti. Můžete využít online databáze na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví či databáze Evropského patentového úřadu Espacenet.
9. Nezapomeňte zažádat o úplný průzkum
Do 36 měsíců od podání přihlášky na ÚPV je nutné zažádat o tzv. úplný průzkum, který je podmínkou udělení patentu. Úplný průzkum obvykle trvá 2 roky. Po splnění všech náležitostí bývá patent udělen zpravidla po 3-5 nebo i více letech.
10. Dávejte si pozor na IPR při společných projektech
Pokud při výzkumu spolupracujete s dalšími institucemi nebo soukromými firmami, je třeba mít na paměti, že vaši partneři se mohou stát spoluvynálezci potažmo spolumajiteli případného patentu. Typickým příkladem jsou společné projekty univerzit a ústavů Akademie věd ČR a průmyslové spolupráce. O spolupůvodcovství je třeba uvažovat i v případě, že si najmete firmu na výrobu prototypu či funkčního vzorku. Její myšlenkový vklad do finálního produktu může být stejně významný jako váš! Pro tyto případy se doporučuje vyřešit otázky ohledně práv duševního vlastnictví ještě před započetím spolupráce, aby se předešlo možným problémům v budoucnosti. Další, související otázkou je dělení výnosů z případné licence.
11. Patentujte nejprve v České republice
Možná jste se setkali s názorem, že patentovat v Česku se nevyplatí, neboť tím jen dáváte své nápady všanc. To ale platí pro všechny země kromě USA a Japonska, které mají tak silnou ekonomiku, že většinu zisků z patentovaných technologií mohou realizovat doma. V zemích Evropy platí, že mezinárodní ochrana je u potenciálně výnosných technologií naprosto klíčová. Podání přihlášky v ČR vám zajistí 12-ti měsíční prioritu, během níž můžete hledat zahraniční partnery ochotné investovat do vaší technologie (případně ochotné pomoci vám se zajištěním ochrany v zahraničí). Jestliže vaše technologie nemá evropský nebo světový dosah, český patent vám stále může otevřít dveře do domácích firem.
12. Komercializaci nechte na profesionálech
Pokud máte v plánu svůj vynález či technologii komercializovat, obraťte se na kancelář transferu technologií. Ta vás provede celým procesem od průmyslově-právní ochrany, přes marketing po uzavření opční nebo licenční smlouvy s průmyslovým partnerem.