Druhý ročník soutěže Trans it! o příspěvek s nejlepší využitelností pro praxi byl přehlídkou talentů aplikovaného výzkumu, jíž vévodily skvěle prezentované projekty mladých vědců z ČVUT. Porota soutěže, ve které zasedli významní představitelé univerzity i přední osobnosti průmyslu, neměla lehkou práci. Příspěvky byly posuzovány na základě tří kritérií: originalita, úroveň rozpracování a využitelnost v praxi. Do soutěže se měli možnost přihlásit všichni účastníci semináře Workshop.

Porota, ve složení: Miroslav Vlček, prorektor ČVUT, Jaroslav Doležal, výkonný ředitel společnosti Honeywell, Zbyněk Frolík, zakladatel a ředitel společnosti Linet, Martin Holečko, předseda představenstva společnosti Et Netera, Pavel Rydvan, obchodní ředitel společnosti Apple IMC, Libor Frýzek ze společnosti  Ernst & Young, Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví, Pavel Štorkán z Institutu Svazu průmyslu, Antonín Lupíšek z FSv ČVUT a Pavel Smrčka z FBMI, nakonec rozhodla následovně:

Přemysl Volf z katedry kybernetiky ČVUT FEL, který za svůj příspěvek získal notebook Apple, ve své prezentaci popsal velmi zajímavou vizi budoucnosti. Letadla se pohybují zcela autonomně, navzájem si vyměňují data a v okamžiku, kdy začne hrozit jejich srážka, dokáží automatickým protokolem vyjednat změnu trasy. Kontrolní věže ani dispečink již nejsou třeba. Algoritmus, který řídí jejich chování, je součástí softwarového prototypu Agentfly, který simuluje letecký provoz nad Spojenými státy v třídimenzionálním prostředí a v reálném čase. Navržené algoritmy mají velký potenciál vzhledem k houstnoucímu provozu, který od určitého okamžiku nebude možné řídit centrálně. K tomuto stavu se blížíme mílovými kroky a zejména nad Spojenými státy začíná být v posledních letech poněkud těsno. S prvním nasazením tohoto systému, který využívá pro výzkumné účely americká Air Force Research Laboratory, se počítá u bezpilotních letounů. „Zatím bych do toho nesedl," přiznal se Přemysl Volf.

Vítěz soutěže Trans it; Přemysl Volf s předsedou komise prof. Miroslavem Vlčkem; Foto: O. Petrlík

Nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny (například leukémie) je transplantace kostní dřeně. Při hledání nepříbuzenských dárců používá Český registr dárců krvetvorných buněk algoritmus, který vyvinul David Steiner z katedry kybernetiky ČVUT FEL. Za svůj příspěvek si odnesl komunikátor Nokia, věnovaný společností Honeywell. Algoritmus prohledává rozsáhlé databáze a připravuje nabídkové listiny pro transplantology. Je schopen nakládat s neúplnou informací o dárcích a posouvá dál možnosti parametrizovaného hledání. Při hledání vhodného dárce může jít až na úroveň DNA.

GPS navigaci věnovanou společností Ernst & Young si za třetí místo odnesl Michal Platkevič z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT. Medipix je detektor vyvíjený v rámci mezinárodní spolupráce partnerů sdružených v laboratoři CERN. Jde o unikátní zobrazovací zařízení, které funguje na podobném principu jako složené oko hmyzu. Každá jeho částečka – pixel – dokáže detekovat a zobrazit různé částice záření. Tým vědců, jehož je Michal Platkevič členem, testoval možnosti fungování Medipixu v extrémně nepříznivých podmínkách, které panují například uvnitř reaktoru. Tyto testy probíhaly v ČR, ve Francii a ve Švýcarsku a vyústily v aplikace na obřím detektoru ATLAS v CERNu. Platkevičův tým dále spolupracuje na dvou projektech, v rámci nichž by měly být tyto detektory umístěny do skafandrů kosmonautů NASA.

Čtvrté místo obsadili Martina Jalová a Miroslav Jalový z Fakulty strojní ČVUT. Ve svém příspěvku se zabývali vývojem vysokotlakých membránových elementů s vysokou pevností a dále možnostmi jejich aplikace v hydraulických systémech a robotice. Právní ochrana jejich řešení je příkladná – byla již podána přihláška vynálezu v ČR – a Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví, takto člen komise,  s povděkem kvitoval snahu rozšířit ochranu na území celé EU.

Poslední oceněný příspěvek nabídl pohled na aktuální problémy počítačové grafiky. Při převodu barevných obrázků na černobílé dochází ke ztrátě důležitých informací, obzvláště pokud původní obrázek obsahuje barevná pole se stejným jasem. Ta jsou pak převedena na stejný stupeň šedi. „V mapě, kterou si vytisknete na černobíle tiskárně, pak stěží dokážete rozlišit pole od lesa," říká Martin Čadík z Centra počítačové grafiky na ČVUT FEL. Metoda na rozdíl od běžných mechanismů používaných v komerčních programech pracuje s lokálními přechody mezi barvami a výsledné obrázky jsou pak mnohem věrnější originálu. Metoda je výpočetně nenáročná a umožňuje rychlý převod obrazů s vysokým rozlišením.

O prvním ročníku soutěže o "Příspěvek s nejlepším využitím pro praxi" si můžete přečíst zde.