Jaroslav Burčík

Od prosince 2007 má česká polární stanice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě lepší spojení se světem. Výběr a testy komunikačního zařízení zajišťovala katedra telekomunikační techniky ČVUT FEL. Mluvili jsme s jejím zástupcem, Jaroslavem Burčíkem, který je také vedoucím projektu Tripod.

Mohl bys popsat genezi vaší spolupráce s českými polárníky?

Koncem roku 2006 nás oslovili přírodovědci z brněnské Masarykovy univerzity¹, zda bychom dokázali navrhnout řešení komunikace pro českou polární stanici na Antarktidě. Stanice je obývána jen 3 měsíce v roce v období polárního léta, výzkumníci však potřebují získávat data z Antarktidy celoročně. Dříve tam fungovalo jen hlasové spojení, datové přenosy tehdejší technologie neumožňovala.

Měl jsi nějaký přehled, jak to řeší na jiných polárních stanicích?

Neměl, ačkoliv jako asistent na katedře telekomunikací jsem si dovedl představit, co by tam mohlo fungovat. Byla to výzva. Vrhl jsem se do rešerší, které jsem asi po měsíci shrnul do obsáhlejší studie. Z ní vyplývaly závěry, které mě samotného překvapily. Pomocí jednoduchého, lehkého a poměrně levného zařízení bylo možné polární stanici připojit širokopásmově, to znamená na úrovni rychlostí používaných u ADSL. V Česku v té době toto zařízení nebylo dostupné. Nakonec jsme objevili firmu, která se zabývá řešením komunikačních potřeb české armády. Ta zařízení nakoupila pro nás i pro armádu, která ho nyní používá například v afgánské misi.

Jak vypadá to zařízení?

Zjednodušeně řečeno, je to několik krabiček, adaptérů, kabelů a externí anténa. Ta se instaluje za okno a zaměří se na satelit, samotná komunikační jednotka přitom zůstává uvnitř v teple. K té jednotce jsme ještě dokoupili bezdrátový ISDN telefon, takže se nemusí telefonovat přes počítač. Zařízení umožňuje posílat SMS, dá se z něho volat a posílat data.

Česká polární stanice je nyní připojena online

Jak jste to zařízení na Antarktidu přepravili?

Nabídku jet na Antarktidu zařízení nainstalovat jsme nedostali, ostatně se to nedalo ani očekávat, neboť tříměsíční pobyt jednoho člověka na polární stanici vyjde přibližně na 400 tisíc korun. Vyškolili jsme tedy technika z polárního týmu a sledovali celé dění od monitoru počítače. Odlétá se z Evropy do Argentiny, vybavení, nářadí atd. se posílá lodí měsíc dopředu. Česká vláda má s argentinskou dohodu o využití vojenské techniky a polární základny, která se nachází asi 80 km od té naší. Z emailové komunikace vyplynulo, že v Argentině zůstala celá výprava trčet asi týden, než se zlepšilo počasí, aby se mohli přepravit leteckým mostem na argentinskou základnu. Tam zase několik dní čekali, než mohli absolvovat posledních úsek cesty, a pak přišel oslavný mail: všechno funguje, síla signálu dostatečná.

Říkal si, že připojení je širokopásmové. Jak je možné zprostředkovat tak velké datové toky na tak obrovskou vzdálenost?

Nové satelity Inmarsat nevysílají pouze jedním datovým kanálem, ale dokáží paralelně vysílat na více kanálech, přičemž datové toky se sčítají. Je to založeno na velkém množství výkonných antén, které vysílají úzce směrované svazky do dané lokality. Některé kanály je možné vyhradit, takže uživatel má po jistou dobu garantován pevný datový tok. Toho využívají například televizní reportéři pro přímé přenosy z válečných oblastí.

Jaké jsou vaše další plány na Antarktidě?

Naším největším úkolem pro tento rok je zabezpečit celoroční sběr speciálních dat z lokality vzdálené 20 km od polární stanice. Akumulátory v těchto podmínkách rychle ztrácejí kapacitu, v období polární zimy je navíc není možné dobíjet pomocí solárních článků. Když si člověk představí, že tam může jen jednou ročně, musí být komunikační řešení opravdu robustní a spolehlivé.

[1] Mendelova polární stanice je majetkem Masarykovy univerzity v Brně