bod 1: Vědec osloví TTO

Seminář zahájil Mark Mawhinney, který u Isis Innovation zastává funkci projektového manažera. Pan Mawhinney popsal transfer technologií jako proces skládající se z jednotlivých kroků, počínaje přihláškou patentu přes marketing až po prodej licence či založení spin-off firmy a následnou správu vytvořeného duševního vlastnictví. Jak to tedy vypadá v praxi, konkrétně na Univerzitě v Oxfordu? Veškeré duševní vlastnictví vzniklé na škole zůstává v jejím vlastnictví. To je dáno britskými zákony (více zde). Isis Innovation jakožto stanovený marketingový orgán univerzity odkoupí od školy za symbolickou cenu vynález, vyvinutý vědcem či vědci, kteří projeví zájem o jeho komercializaci.

V prvé řadě je třeba vyplnit tzv. prohlášení due diligence, ve kterém se stanoví právo na původcovství vynálezu. To může příslušet buď jedné osobě v případě, že vynález vyvinula sama a za vlastní peníze, nebo častěji více osobám s různou měrou spoluúčasti (týmoví spolupracovníci, firmy v případě výzkumu spolufinancovaného ze soukromých prostředků, grantové agentury atd.). Toto prohlášení umožňuje předcházet situacím, kdy se v průběhu komercializace začnou vynořovat další strany, které měly na vynálezu podíl, jenž však nebyl vypořádán.

Jako příklad uvedl Mark Mawhinney projekt geologické mapy Britského souostroví, jehož řešitelé přišli s nápadem, že shromážděná data by se dala použít i pro perspektivní geografické aplikace. Vzhledem k počtu zainteresovaných subjektů (vědci, vedení geologického ústavu a soukromá softwarová firma) však již nebylo možné tuto myšlenku realizovat, neboť se jednotliví aktéři nedokázali domluvit na dělení zisku.

bod 2: TTO ověřuje patentový a komerční potenciál vynálezu

Prvním krokem Isis Innovation je průzkum originality vynálezu. K tomu využívá i běžné internetové vyhledavače nebo volně přístupné patentové databáze jako evropský Espacenet. Pokud je vynález patentově silný a komerčně zajímavý, lze uvažovat o podání mezinárodní patentové přihlášky PCT. Ta je však finančně náročná, a proto do hry vstupuje feedback od případných zájemců o licencování. Isis Innovation se v tomto směru spoléhá na širokou síť spolupracovníků sdruženou v Oxford Innovation Society. Členy této společnosti jsou dlouhodobí partneři univerzity z řad průmyslu, kteří prostřednictvím Isis nakupují licence na nová řešení či investují do rozvoje vznikajících spin-off firem. Tyto společnosti mohou Isisu poskytnout velice fundovaný názor na komerční potenciál nových vynálezů.

bod 3: TTO hodnotí situaci na trhu a hledá zákazníka

Pokud tedy vše nasvědčuje tomu, že předložený vynález lze komerčně realizovat, nastává fáze hledání zákazníka. Pro hodnocení trhu používá Isis běžné marketingové nástroje jako PEST analýzu nebo Porterův model pěti sil. O co jde, vysvětlil Mark Mawhinney na příkladu stroje na rozmísťování dopravních kuželů. Tento vynález nabízí automatizované řešení jedné z nejnebezpečnějších činností během výstavby a oprav silnic a zároveň mnohem větší rychlost, než jaké lze dosáhnout při ručním rozmístění. Marketingový průzkum tedy v tomto případě vyznívá jednoznačně ve prospěch komerční aplikace.

Ve fázi hledání zákazníka dochází také k prezentacím vynálezu před členy Oxford Innovation Society a na dalších meetinzích; nastupuje aktivní PR podpora. Snad není třeba dodávat, že mediální sdělení by měla zdůrazňovat výhody nového produktu či technologie pro koncového zákazníka – v tom se marketing inovací a vynálezů nijak neliší od marketingu automobilů nebo spotřební elektroniky.

Isis Innovation zjišťuje zájem o nové vynálezy a technologie také pomocí sondážních článků, vyslaných do odborných médií. Zpětná vazba od čtenářů, kteří píší dopisy do redakce, je považována za velmi hodnotnou. Dalším poměrně překvapivou marketingovou zbraní z arsenálu oxfordského TTO je obtelefonovávání firem s konkrétními nabídkami. To si v českém prostředí lze představit jen těžko, a nejen kvůli špatné pověsti telemarketingu.

bod 4: TTO uzavírá smlouvu

Podepsání licenční dohody, opční smlouvy či dohody o prodeji materiálu bývá výsledkem dlouhých a opakovaných jednání. Pokud jde o velký obchod v řádu statisíců liber, jednání vede zkušený vyjednavač; projektový manažer v této chvíli ustupuje do pozadí. Podle Marka Mawhinneyho je nezbytné, aby měla univerzita stanovena jasná a pevná pravidla pro jednání.

Uzavřením smlouvy však proces transferu nekončí, naopak se dá říct, že to hlavní z hlediska vztahů s průmyslovými partnery teprve začíná. Nyní je třeba se zaměřit na implementaci poskytnuté technologie, nabídnout servis a poradenství, sledovat finanční plnění smlouvy, ale také pracovat na zlepšování produktu a hledat nové obchodní příležitosti.

Spin-off firmy

Některé nápady nemusí být vhodné pro patentování a poskytnutí formou licence. Důvody pro to jsou různé, například přílišná novost či revolučnost, která znemožňuje implementaci ve stávajících firmách. Představte si třeba, že vědci přijdou s novým způsobem povrchové úpravy polymerů, který umožňuje vytvářet povrchy se specifickými vlastnostmi na přání zákazníka. Potenciální aplikace sahají od mikroelektroniky (obvody) přes biotechnologie (implantáty) až po ekologické čištění a filtraci vody. Žádná zavedená firma nepodstoupí riziko spojené se zaváděním takto „rušivé“ technologie, neboť by musela naprosto změnit své interní procesy. To je ekonomicky nepřijatelné. Shora uvedený příklad popisuje skutečně existující technologii Onto™, kterou nabízí společnost Oxford Advanced Surfaces, jedna ze spin-off firem Oxfordské univerzity.

Spin-off, tedy společnost založená za účelem komercializace výsledků výzkumu, představuje alternativní cestu, jak dostat nápady z univerzity na trh. Podle Marka Mawhinneyho není tvorba spin-off firem v Oxfordu příliš preferována, neboť jsou s ní spojena obrovská rizika. Nových technologií, na nichž lze postavit dlouhodobě úspěšný byznys, není mnoho, a navíc ne každý vědec má manažerské buňky. Naději na úspěch mají zejména spin-off firmy postavené na platformních technologiích, které umožňují minimalizovat náklady na výrobu různých produktů pro různé zákazníky. Vyvíjet pro každého zákazníka svébytný prototyp je totiž ekonomicky neúnosné.

Při zakládání spin-off firem se opět uplatňuje networking, neboť pro začínající firmy je nutné najít investory a někdy i výkonný management.

Interní marketing, aneb: Slyšte slyšte, vědci! TTO je tu pro vás!

Nejednoho z účastníků přednášky jistě překvapilo, že ani na univerzitě, jako je Oxford, kde z 20 tisíc akademiků je přibližně 20 % zapojeno do komerčních aktivit, není názor na transfer technologií jednotný a objevují se četné případy neinformovanosti či nepochopení. Isis proto klade velký důraz na interní komunikaci, která zabírá přibližně 20-30 % práce projektových manažerů. Komunikace zahrnuje mailingy, přednášky, semináře i osobní setkání pracovníků Isisu s vědci v jejich vlastním prostředí. Filosofií TTO by mělo být pomáhat těm, kteří mají o pomoc zájem. Tento zájem je ovšem třeba vytvářet, nejlépe pak pomocí otevřené komunikace.

Komercializace je možná i v dalších oblastech (aniž by se univerzita zaprodávala)

Druhý přednáškový den byla řeč o ostatních formách komercializace know-how univerzity, jako poradenská činnost, licencování autorských děl či obchod se softwarem a databázemi. Ačkoli komerčních příležitostí je opravdu mnoho, univerzity by podle Marka Mawhinneyho neměly zapomínat, proč tu jsou a co je jejich primárním posláním, tedy výuka a výzkum. Dobrou univerzitu dělají dobří akademici, nikoli dobří ekonomové nebo transferoví experti. V tomto světle je třeba hledět i na poradenství (expertní posudky). Může jít o významný zdroj příjmů, který udržuje akademiky v kontaktu s praxí, ale nemělo by převážit nad výukou a vědeckovýzkumnou činností. Role TTO spočívá v minimalizaci rizik pro univerzitu i pro akademiky, dále ve vyjednání výhodných smluvních podmínek, zabezpečení proti úniku know-how, právním poradenství a především v kontrole finančního plnění smlouvy. Konzultující akademici se tak mohou naplno věnovat své práci.

Copyright, software a databáze

Transfer technologií v pojetí Isis Innovation zahrnuje také licencování autorských děl a softwarový a databázový byznys. Příkladem autorského díla, poskytovaného formou licence, je dotazník PDQ-39, který prostřednictvím 39 otázek ověřuje účinky terapeutických postupů při léčbě Parkinsonovy choroby. Podobné dotazníky byly vytvořeny i pro kvantifikaci subjektivního zlepšení kvality života pacientů po kloubních operacích (Oxford Knee Score, Oxford Hip Score). Tyto dotazníky poskytují neocenitelnou zpětnou vazbu vypovídající o efektivitě zdravotní péče, kterou využívají nemocnice, centra klinického výzkumu, zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti, ale i veřejná správa a politické strany coby argument v předvolebním boji. Ačkoliv jsou tyto dotazníky volně přístupné, jejich použití je vázáno autorským právem. Zájemci na celém světě si na ně mohou koupit neexkluzivní licenci, což vzhledem k vysokému počtu dostupných jazykových mutací zaručuje Univerzitě v Oxfordu stabilní příjem. Příkladem podobně komercionalizovaných databází je soubor PET snímků mozku v různých fázích rozvoje Alzheimerovy choroby či DNA banka.

Podobná situace jako u databází nastává u softwaru, který je v Evropě téměř nepatentovatelný. Pokud nejde o programy vyloženě spotřebitelského charakteru nebo naopak jednorázová řešení na míru klienta, pak je nejvhodnější software nabízet jako komplexní službu zahrnující školení, poradenství a dlouhodobou podporu. Než se TTO rozhodne pro komercializaci softwaru, musí vědět, zda daný projekt není závislý na jediném tvůrci, s jehož odchodem by hrozilo skončení podpory, popřípadě zda tento tvůrce či jeho tým chce v budoucnu podporu poskytovat. Příkladem komercionalizovaného softwaru z Oxfordské univerzity je program pro 3D vizualizaci a vyhodnocování dat z funkční magnetické rezonance, který je průběžně inovován a dnes ho používá společnost Siemens.

Definovat si, co umím

Poslední přednáškový blok se týkal komercializace netechnologického know-how. Sarah Macnaughton na případové studii OCSI (Oxford Consultants for Social Inclusion) ukázala, že univerzita může vydělávat i na tvorbě sociologických analýz a že může jít o byznys, na němž se dá postavit výdělečná a uznávaná spin-off firma. Tento příklad jen posloužil k dotvrzení názoru, který si člověk vytvořil již první den strávený s odborníky z britského Isisu: na univerzitě se dá komercializovat téměř všechno, pokud to dokážete definovat a nabídnout. Pak již stačí jen zkušené TTO, které vám poradí, zda pro vaše nápady existuje trh, a pomůže vám se na tomto trhu prosadit. Podnikatelská neboli podnikavá univerzita totiž nemusí být jen lepším „výzkumákem“, závislým na poptávce firem. Vždyť kdo by prohlásil o těch čtyřech tisících podnikavých vědců v Oxfordu, že se zaprodávají?

Poznámka: tento seminář uspořádalo Pražské analytické centrum inovací na VŠCHT. Více o jeho aktivitách naleznete na stránkách www.gacr.cz/PACI.html.