Autor: Michal Brnušák

Dne 11.7. 2007 uspořádal projekt Tripod setkání u kulatého stolu na téma „třetí role univerzit". Úspěšnou cestu, po které se před dvěma desítkami let vydaly vysoké školy ve Spojeném království, přijel nejvyšším zástupcům ČVUT představit odborník na slovo vzatý, profesor Rudolf Haňka. Ten byl sám významným aktérem těchto změn na Univerzitě v Cambridge.

Profesor Rudolf Haňka na ČVUT

U kulatého stolu o možnostech, jak zefektivnit hospodaření univerzity, zasedli kromě rektora ČVUT Václava Havlíčka také prorektor pro studentské záležitosti a marketing Jaroslav Kuba, prorektor pro zahraniční styky Miroslav Vlček, kvestor Petr Pětioký a děkan FEL Boris Šimák. Profesor Haňka účastníky v úvodní prezentaci seznámil s procesem transformace Cambridgeské univerzity na tzv. univerzitu podnikatelskou. Univerzita v Cambridge by se mohla stát vzorem pro ČVUT v tom, jak se dokázala vypořádat s nedostatkem státních dotací a nahradit je alternativními zdroji – tedy především transferem technologií a spoluprácí se soukromým sektorem.

Tato transformace však samozřejmě neproběhla přes noc. V roce 1965 bylo v okolí Cambridge přibližně 20 spin-off a start-up firem. V současné době zde působí na 250 technologických firem založených univerzitou. Na ČVUT funguje zatím pouze jediná firma s majetkovým podílem školy, Eydea Recognition.

Na začátku transformace britských univerzit stál podle Haňky nápad Dr Bradfielda z Cambridge Trinity College propojit vědecký svět se světem britského průmyslu. Tato myšlenka byla podpořena změnou systému financování univerzit za vlády Margaret Thatcherové, kdy se univerzity zbavily tzv.   ´deficiency funding´ a byly schopné si samy získávat nové finanční prosředky. Univerzita v Cambridge tehdy založila organizaci nazvanou Wolfson Industrial Centre, která se začala starat o ochranu duševního vlastnictví univerzity, vyhledávání obchodních partnerů, přípravu licencí a spin-off firem.

Dalším krokem v této transformaci bylo založení fondu rizikového kapitálu Cambridge Quantum Fund, který mohl zcela nezávisle na řídící struktuře univerzity rozhodovat o investicích do začínajících firem a nadějných komerčních projektů vycházejících z Cambridgské univerzity. K tomuto fondu se později připojil QTP fond, založený mimo jiné za podpory Evropské investiční banky, který měl více prostředků a více volnosti v investování. Profesor Haňka zastával nejvyšší funkce ve správních radách obou těchto fondů.

Rudolf Haňka ve své prezentaci popsal také současnou situaci na University of Cambridge. Veškeré aktivity směřující k transferu technologií jsou soustředěny pod křídla organizace Cambridge Enterprise, což je komerční společnost vlastněná univerzitou. Mezi její hlavní součásti patří Corporate Liaison Office, tedy kancelář, která pomáhá komerčním subjektům najít vhodné vědecké pracovníky pro případnou spolupráci; dále Technology Transfer Office (obchodní oddělení) a fond rizikového kapitálu Cambridge Venture Capital Fund.

Cambridgeská univerzita je podle informací profesora Haňky řízena jako demokratická instituce, kde poslední a rozhodující slovo má tzv. ´Regent House´ což je asi 1 800 senior akademiků, kteří mají právo veřejně diskutovat o návrzích vedení a schválit či zamítnout je v tajném hlasování.

Na závěr poradil profesor Haňka vedení ČVUT, aby se v nejbližší době zaměřilo na budování kanceláře typu Cambridge Enterprise, která by podporovala a usnadňovala spolupráci univerzity s průmyslem. Dále zdůraznil, že je třeba hýčkat si absolventy, vytvářet jejich databáze a zůstávat s nimi ve spojení. Právě z jejich řad se mohou rekrutovat budoucí průmysloví partneři univerzity či investoři typu „business angels".